Přeskočit na obsah

Česko-Ukrajinský den

Česko-ukrajinské oslavy Dne matek na Zbraslavi spojily hudbu, víru i sousedské setkání, Zdeněk Břeň

V neděli 17. května 2026 se v Husově sboru na Zbraslavi uskutečnily česko-ukrajinské oslavy Dne matek, které připravil Klub průkopníků Zbraslav ve spolupráci s Českobratrskou církví evangelickou a místním sborem CČSH. Odpolední program spojil duchovní rozměr svátku s hudbou, programem pro děti i neformálním setkáním lidí různých generací a národností.

Úvodní pobožnost vedli ekumeničtí manželé Eva a Mikuláš Vymětalovi. V kázání zazněl neotřelý a přitom biblicky hluboký obraz Boha jako matky. Mikuláš Vymětal připomněl, že Bible vedle tradičních obrazů Boha jako otce používá také mateřská přirovnání – například když prorok Izajáš tlumočí Boží slova: „Jako když někoho utěšuje jeho matka, tak já budu těšit vás“ (Iz 66,13). Zazněl také citát z kázání rabínky Margarete Moers Wenig o Bohu jako o staré matce, která vzpomíná na své mezitím také již zestárlé děti a připomíná si je v různých fázích jejich životů. Možná že právě tak, jako vidí stará milující matka své děti, vidí i nás Bůh v celém našem životě. Společná modlitba končila zapálením svíček za matky, rodiny i za pokoj mezi národy.

Na duchovní úvod navázal bohatý kulturní program. V kostele vystoupily sbory Dreamers, Rimon, Coro di Aula Regia, OMG a žesťový soubor Consonare. Zazněly písně v ukrajinštině, hebrejštině, češtině, angličtině i latině. V parku vedle kostela krásně zatančily děti ze souboru Vodohraj.

Velký prostor dostaly také děti. Ve velkém stanu před kostelem byla kavárna, výtvarná dílna a zdobení dětských obličejů. Velký zájem sklidilo kouzelníka, který se později proměnil v klauna s pštrosem. V tombole si každé dítě vylosovalo dárek a každá maminka dostala jako poděkování růži.

Akce působila jako skutečné sousedské setkání – neformální, otevřené a přívětivé. V době, kdy veřejný prostor často rozděluje napětí a nejistota, nabídl husitský kostel na Zbraslavi několik hodin společného sdílení, hudby a lidské blízkosti. České i ukrajinské rodiny zde mohly prožít svátek matek nejen jako kulturní událost, ale také jako připomínku toho, že bez péče o druhé, útěchy a naděje to v životě nejde.